Čítanka

17.03.2022

Jedním z úkolů, který leží před každým rodičem waldorfáčka je výroba Čítanky.

Waldorfské školy obecně rodiče zapojují více, než jiné školy. Je to typické a je potřeba s tím počítat. Jednou z forem pomoci rodičů je výroba pomůcek pro jejich dítě. Tou největší výzvou je podle mého názoru (i mnoha jiných rodičů, kteří mají děti ve vyšších ročnících) právě výroba čítanky v druhé třídě.

U nás se tato věc komunikovala od začátku. Šlo o tajnou misi, která měla vyvrcholit slavnostním předáním Čítanky, jako dárku od rodičů. Měli jsme možnost nahlédnout do dílek předešlých tříd, viděli jsme velikost, provedení a udělali si své očekávání... Bylo to v první třídě a naštěstí mi to přišlo ještě hoodně daleko... Protože nejsem zrovna ukázková tvořilka - kreslím podobně, jako moje dítě a píšu zásadně psacím písmem - byla to hodně velká výzva.

Čas šel dál, a ještě před vysvědčením v první třídě, jsme dostali podklady pro tajnou výrobu čítanky.
Byly to:

  1. Vybrané příběhy
    (u nás jsou to 4 hádanky, a dva příběhy o zvířátkách - každý v sobě nese ponaučení, ten druhý i humor - vybírala paní učitelka)
  2. Texty, včetně rozložení na stránky a řádky
    (tak aby děti při společné četbě bezpečně poznávali, kde v textu jsou)
  3. Instrukce k výrobě
    Papír (velikost a gramáž)
    Počet stránek
    Velikost okrajů a řádků
    Psací potřeby (my psali pastelkami - dělá to měkký dojem, skryje to lecjakou nedokonalost, na druhou stranu pořád ořezáváte :D
  4. Používaný typ písma
    (včetně diakritiky - u nás mají jinou barvu počáteční velká písmena a také diakritika je jinou barvou než zbytek textu. To vše zase dětem přirozeně pomáhá fixovat si tyto věci - "vidět" je v textu a vnímat jejich význam)

Ve způsobu ilustrování jsme měli naprosto volnou ruku. Vím, že někteří kreslili pastelkami, jiní malovali štětcem, často jsou vidět kombinované techniky. Já sáhla po pastelu. Ti nejtvořivější a s největší časovou rezervou (:D) se pustili i do interaktivních prvků - třeba odklápěcí okénko, nebo možnost dovybarvení nějaké části obrázku.

Na konci našeho snažení bylo 40 listů popsaných a pokreslených čtvrtek, které bylo nutné svázat. Tuto fázi jsme měli dohodnutou s ostatními rodiči tak, že vázat budeme u knihařů. Vytipovali jsme dva v okolí a předjednali solidní cenu.

Pokud vím, čítanka se vytváří na každé waldorfské škole v Čechách. Vždy pro druháčky. Rozdíly jsou drobné - někde se píše perem, někde si text vybírají rodiče, někdy čítanku rodiče musí i svázat. Tak jako tak, je to vždy velké téma. Před dokončením "obávané", po předání se čítanka stává "legendou" a rodinným pokladem :D

Ale - není to všechno zbytečné? Čítanka a učebnice na jiných školách jsou běžně k dispozici a poslouží stejně, ne-li lépe. Inu, jak se to vezme.

Číst se dítě naučí z čehokoli (mimochodem, naše dítě už umělo číst před tím, než dostalo pracně vytvořenou čítanku). Ale tato čítanka je jiná. Jiná v tom, že je jediná na světě. Tak jako Vaše dítě. Otiskuje se do ní láska a zájem rodičů. Je to mnoho hodin práce, které často provázejí pochybnosti nad vlastními schopnostmi. Rodiče pracně hledají chvíle pro tajné tvoření a jde to pomalu. Musí být trpěliví a vytrvalí. To všechno v tom dílku je. Čítanka díky tomu dostává úplně jiný význam a dítě to dobře chápe. 

Navíc to koresponduje s jeho zkušeností ze školy, všechny materiály, které ve škole používá se vytvořilo samo - sešity si linkuje, obrázky (ilustrace) si maluje a vše je tedy "jen takové", jak to dítě zvládne. Samo si při manuálních činnostech trénuje trpělivost a vytrvalost, některé úkoly jsou na začátku zdánlivě nad jejich síly... A rodiče si díky svému snažení při výrobě čítanky možná snadněji vcítí do pocitů svého školáčka.

Já jsem se výroby čítanky hodně bála. Malování pro mě bylo těžké a asi ani techniku jsem si nevybrala úplně nejlepší (pastely se navzdory fixování lakem na vlasy stejně trochu mažou). A jsem si jistá, že by to šlo udělat stokrát lépe. Na libůstky mi prostě už nezbýval čas, protože jsem to dělala po večerech a v každé volné chvíli - po řadu týdnů. Snažila jsem se nejlépe, jak to šlo.
A to je také poselství mojí čítanky. Hlavně pro moji waldorfinku 😉

Čítanku děti dostávají při čítankové slavnosti, někdy během zimy. Veliká úleva, završení všeho toho úsilí a odevzdání se "hodnocení". "Mami, to´s dělala fakt ty?" Za tohle to stojí...