Matematika - 1.třída WŠ

Matematika je druhým hlavním předmětem pro malé školáčky a stejně je tomu i na waldorfské škole.

Kromě toho, že se matematika a čeština učí "epochově", má waldorfský styl výuky své vlastní postupy. Matematika v první třídě se vlastně podobá dobrodružné cestě světem skřítků. Ale popořádku…

Waldorfská pedagogika je typická tím, že vše má své tempo a děti nejsou pod tlakem. K učení se používají příběhy a obrazy. Učební látka je spíš než "učena", tak "prožívána". A takto je to i s matematikou.

Děti v první třídě začínají objevovat čísla skrze jejich základní tvar. Učí se ho psát do vzduchu, kreslí ho kamarádovi na záda, skládají ho z různých materiálů. Píší ho do sešitu v různých velikostech a dokonce se učí i jeho "římský tvar".

Souběžně s tím se učí pochopit, že číslo vyjadřuje nějakou HODNOTU. Hledají a zkoumají jejich obsah, nebo "kvality" dalo by se také říct. Jaká je podstata čísla 1, 2, 3,...7,..,12,…? A pak jejich hodnotu zkoušejí vyjadřovat tisíce různými způsoby. Hledají ta čísla ve věcech ze svého okolí a také v dějích, které znají. Schválně zkuste vymyslet ke každému malému číslu jednu nezaměnitelnou typickou věc, která hodnotu čísla reprezentuje. Třeba: 1 = Slunce, srdce,..., 2 = ruce, … , 4 = tlapy zvířat, rohy čtverce, roční období, 12 = měsíců v roce,…

A pak je čas začít s jednoduchými počty. Porovnávání jejich hodnot (větší/menší), sčítání a odečítání    a hned potom násobení a dělení. 

S principem početních operací se děti seznamují díky příběhům skřítků. To je úžasný prvek. U nás paní Sčítálková, Odečítálek, paní Násobílková, Dělínek. Každý má svůj příběh a říkanku, které dětem pomáhají představit si danou početní operaci.

Kupř. paní Sčítálková je skřítek, který rád sbírá různé věci. Chodí si světem křížem krážem a když najde něco, co se jí líbí, dává si to do kapsičky. Tu tři krásné kamínky, tu dvě borůvky, tady 1 hříbek,.. večer pak přijde domů a z kapsičky postupně vytahuje všechny předměty. Nejdřív 2, pak 3,… Jak bude vypadat příklad? Kolikpak věcí dnes nasbírala?

Citace z materiálů od naší paní učitelky (vyprávěno dětem):

"Pan Odečítálek má rád přírodu. Často sedává na břehu rybníka nebo potůčku a pozoruje vodu. Občas si lehne do trávy a pozoruje mraky. Také rád sbírá různé předměty, ale netuší, že v pytlíčku má díru. Nikdy domů nedonese vše, co najde…"

I v matematice jsou sešity zároveň učebnicí. Děti si je "rámečkují" a linkují. Každý sešit hýří jinými barvami a je proto naprosto originální. Kromě sešitů dostávají děti také cvičebnice, které slouží ke trénování probírané látky. Cvičebnice jsou zase dílem paní učitelky. Je na nich vidět ruční práce a motivy, které jsou sladěny s pohádkovým světem prvňáčků na waldorfské škole...

Na konci první třídy děti zvládají základní početní úlohy do 20. Používání prstů není žádný problém. Podstatné je, že se dítě dobere výsledku. Motivací k práci jsou osobní pokroky, dítě vnímá, co už zvládlo. Listuje svým sešitem a vidí, kudy ho už skřítci provedli. Důležitou motivací je i slovní hodnocení paní učitelky. Vazba na ni je v první třídě obzvlášť silná tak, jako i na jiných typech škol.

A co bude dál? Ve druhé třídě děti budou dál upevňovat základy, které se naučily v první třídě. Budou objevovat malou násobilku a větší čísla. Postupně budou příklady protkávány "slovními úlohami" tak, aby byl za čísly pořád vidět život.

Vidíte to, matematika má (oproti Českému jazyku) podobné tempo, jako v klasických školách, v násobení jde ještě o trochu rychleji. Nicméně postupy bude mít vždy jiné. Početní skřítky bychom asi jinde nenašli, stejně jako důraz na příběhy a rytmizaci učené látky. Waldorfská škola je prostě svá a je dobré nad tím přemýšlet už při výběru školy.

Říká se, že waldorfská škola je školou pro "hlavu, ruce, srdce" a hlavním jejím cílem je rozvíjet dítě celistvě. A tak je nezahlcuje množstvím vědomostí a informací, ale vede malé školáčky zvolna a učí je PROŽITKEM. 

Tenhle styl výuky jim pomáhá učenou látku vnímat, poznat ji do hloubky, všemi smysly. A díky tomu v nich naučené zakoření a dá jim dobrý základ, na kterém budou stavět v dalších letech. Což má                v  matematice obzvlášť velký význam.