Ruční práce - 3.třída

Waldorfské školy typicky vedou děti k tomu, aby se rozvíjely nejenom mentálně, ale i manuálně a sociálně. O WŠ se dokonce říká, že je "školou pro hlavu, ruce, srdce". A ruční práce jsou způsobem, jak se vrátit do těla, soustředit se na přítomnou chvíli a nechat ruce dělat opakující se pohyby. Má to své kouzlo...možná ho znáte. Naše děti už také. 

Ve 3.třídě je to pletení. Konkrétní projekt, typický právě pro tuto třídu ve většině WŠ v Čechách i v zahraničí, je čepice s bambulí.

Děti si vyberou barvičky, naměří si délku příze a namotají si malá klubíčka. Velké dřevěné jehlice mají už ze dřív, a tak s pomocí paní učitelky začnou a postupně pletou ze zvolených přízí. Barvy se navazují a děti nadšeně sledují, jak jim pletenina přibývá.

Teprve cca poslední dvě barvičky začnou ubírat očka, aby se vytvořil tvar čepice. Paní učitelka jim to ukáže a ony pak ubírají postupně samy. A jak to pak rychle přibývá… :D

Zakončují opět s paní učitelkou. Pak si čepku sešijí jednou z přízí a zbývá dodělat a přidělat parádní bambuli. A je to. Uf.

Alespoň u nás to tentokrát bylo UF. Dceři se do toho fakt nechtělo, ve škole jí to moc nepřibývalo, prý proto, že si u toho vždycky povídá… Nosila to pak i domů, ale odkládala to a hledala si jiné činnosti, které "je potřeba udělat", bojovala sama se sebou. Když už si k tomu sedla, tak upletla stěží 2 řady… no náročné.

Projekt startoval někdy na podzim a řada dětí měla hotovo do měsíce, do dvou. U nás se dokončovalo koncem května. Inu, zkušenost.

Ono každá taková zkušenost se počítá, na pozadí pletení čepice totiž děti rozvíjejí různé své schopnosti (dnes bychom řekli "soft skills) a to je jednoznačně hlavním důvodem této aktivity.  Víc jsem o tom psala TADY.

Co asi přinese další rok?
Zůstaňte s námi a dozvíte se to také 😉