Co vlastně chceme od školy?

Dá se to brát různě. 

Někdo k tomu přistupuje "sportovně" - neřeší to. Sám má nějakou zkušenost a dítě si přece udělá tu svou. Inu, proč ne.
Jsou ale i rodiče, kteří hledají nové cesty - jak ve výchově, tak potom i při výběru školky a školy.
Hledají cestu, jak své děti co nejlépe podpořit a pomoci jim rozvinout jejich potenciál. Třeba s myšlenkou, že takové dítě si v dospělosti přirozeně získá svoje místo a poradí se se všemi výzvami, které ho potkají. Protože bude vycházet ze sebe, bude přirozeně sebe-vědomé a přitom schopné spolupracovat s ostatními.

Právě rodiče z téhle skupiny hledají nejčastěji i mezi alternativními pedagogickými systémy. Montessori, Jenský plán, Začít spolu, Waldorf,... Zjišťují si informace, ptají se na zkušenosti. 

My patříme právě mezi tyto rodiče.
Waldorf pro nás byl přirozenou volbou. I díky duchovnímu přesahu, který jemně prostupuje všechny aktivity. Ale třeba i kvůli tomu, že se tu učí prožitkem místo memorování, že je tu standardem slovní hodnocení, ale také třeba to, jak vypadá ve Waldorfské škole prostředí. A je toho mnohem víc. O tom, co je pro "waldorf" typické si můžete přečíst TADY. 

Ale je to, tak, že každý jsme jiný a každý má svou "správnou cestu". Při výběru školy chceme jednoduše to nejlepší pro své dítě. A ve výsledku nezáleží na tom, jestli bude dítě na Waldorfské škole nebo na jiné. Stejně důležité jsou i návyky z domova, celkový styl výchovy a míra láskyplnosti, v které dítě vyrůstá. 

Důležité je, aby z něho vyrostl šťastný člověk, ať už si pod tím každý představíme to své.
Nic menšího bychom si neměli přát.