"Vyprávění"

Vyprávěcí část vyučování je nedílnou součástí školního dne waldorfských žáků. Děti se sesednou do kruhu a tiše naslouchají vyprávění paní učitelky. "Vyprávění" je totiž další waldorfská specialita, která má svůj hluboký smysl.

Den waldorfského školáka je ideálně poskládán z částí náročnějších a částí spíš oddychových. Dalo by se říct, že se zde střídá "nádech" – přijímám, soustředím se, napřimuji se, aktivuji se. A dále "výdech" – tedy chvíle, kdy mohu vypustit páru, uvolnit se, dělat něco rutinního, opakovat, nebo poslouchat vyprávění paní učitelky nebo učitele...

Vyprávěcí chvíle je do školního dne pěkně zakomponovaná. Většinou s ní je zakončena epocha, při které děti aktivně pracovaly a musely se soustředit. Při vyprávěcí části si potom mohou odpočinout a zaposlouchat se do příběhu, který jim učitel vypráví. Usadí se pohodlněji, než při výuce a při poslechu nechávají rozehrát vlastní představivost. 

Učitel se snaží vybrané příběhy přednést dětem tak, aby vyvolávaly emoce, aby děti vtáhly a zapůsobily na ně. Víme, že nejlepší způsob interpretace je vyprávění, hlavně pro malé děti. Vyprávění, na rozdíl od čtení, umožňuje oční kontakt. Výrazy, grimasy a celkové vyznění příběhu působí opravdověji. Navíc je možné upravit si text tak, aby vyhovoval potřebám a schopnostem dětí, kterým vyprávíme. Víc o tom mluvila třeba PhDr. Anežka Janátová ve své přednášce o významu pohádek. A tak se vypráví ve školkách a nízkých třídách, teprve později se příběhy většinou čtou.

Vyprávěcí část patří do rytmu dne od první třídy až po nejvyšší ročníky. Ale témata se mění. Každá třída má své téma. Jsou to témata, která podporují právě tu vývojovou etapu, ve které se dítě nachází. 

Tak třeba v první třídě začínáme klasickými pohádkami. Protože jsou to právě jednoduché příběhy v nichž se utkávají síly dobra a zla, které dětskou duši v tomto období oslovují. V dalších ročnících děti získávají náhled do různých kultur a světonázorů. Seznamují se se starobylými civilizacemi, díky kterým je dnešní svět takový, jaký je. V 8./9. třídě se seznamují s životopisy známých osobností prostě proto, že zde už máme hotové mladé lidi, kteří lační po inspiraci těch, kteří našli svoji cestu. 

Zajímá Vás to detailněji? Tak tedy:

1. třída
Klasické pohádky. V nich děti uvidí působení síly dobra a zla. A i díky těmto příběhům si budou upevňovat základní důvěru v život a Dobro. Pohádky v sobě nesou otisk archetypálních motivů a děti je vnímají spíš citem, než rozumem. Působí na ně obrazy, které si vytvářejí ve své fantazii a pocity, které v nich tyto obrazy vyvolávají.

2.třída
Bajky a příběhy svatých. Na příbězích o zvířátkách si děti zvědomují lidské chování a jeho následky. Legendy o svatých pak ukazují ty nejlepší z lidí, kteří díky své dobrotě a zbožnosti zažívali neobyčejné věci. 

3.třída
Starý zákon. Od Stvoření, přes Kaina a Abela, Noeho, Mojžíše, Davida až po Ježíše. Děti tuhle látku dostávají v podobě vyprávění a příběhů přizpůsobených jejich věku. První část byla u nás čtena z knížky "A bylo světlo", od Jakoba Streita. Ten je známým waldorfským pohádkářem a tak i témata Starého zákona mají výpravnou podobu, barvy a srozumitelné poselství.

Příběhy Starého zákona postupně děti přivedou až k Ježíšovi, jehož příběhem ročník končí.

4.třída
Severská mytologie a příběhy o Odinovi, Thorovi, Lokim, obrech, bojích a dramatických událostech, které ve svých legendách zažívají. A také Staré pověsti české, jako ukázka naší české lidové slovesnosti. Příběh o Bivojovi byl třeba hodně populární...

5.třída
Starověké civilizace (Egypt a Řecko), pověsti České

6.třída
Rytířské příběhy a balady

7.třída
Renesance, zámořské objevy, poezie

8.třída
Životopisy světových osobností

9.třída
Tady už většinou probíhají debaty nad osobními úvahami žáků

Vidím to jako pestrou paletu zdrojů, které naše děti dostanou ve škole naservírované.
Každé téma přichází v pečlivě vybranou dobu, kdy rezonuje s vývojem dětí a díky tomu má šanci je  oslovit. Je to jako obložený talíř, ze které si mohou vybrat. Postupně zjistí, co jim je blízké, co s nimi ladí a tak si budou postupně skládat svůj vlastní obraz o světě. 

A to mi dává smysl. Ačkoli jsem zvědavá na náš příští rok, kdy nás čeká Ragnarok... :D