Vyšívání

Děti na waldorfských školách mají ruční práce, kde se věnují tkaní, pletení nebo háčkování. "Ručky" patří do běžného rozvrhu a navíc si s nimi vyplňují každou volnou chvilku. Ve 4.třídě je to VYŠÍVÁNÍ.

Začínají nácvikem na velké mřížce a když dostanou pod kůži postup, vyberou si obrázek, který postupně vyplňují barvami pomocí křížkového stehu. Křížkový steh se používá při vyšívání běžně, ale tady to má (jako vždy) ještě další rozměr. 

Děti ve 4.třídě procházejí velmi mohutně změnami souvisejícími s tzv. Rubikonem. Vymezují se, pěstují své já a mají větší potřebu hájit své zájmy, zejména vůči dospělým. To se dost často projevuje takovým tím postojem se založenýma rukama před hrudníkem. Vidíte tam to skryté X ?  :D

Snaží se tím získat určitý odstup. Chrání si s ním, své "já", které je ještě křehké a nepevné. Je to pro děti ve věku kolem 10. roku přirozený vzor chování a waldorfská pedagogika to dobře ví. Nejde proti nim, naopak. Nabízí jim další způsob, jak tenhle vnitřní postoj manifestovat. Třeba vyšíváním pomocí křížkového stehu...

A jaká byla praxe?

Vyšívání probíhalo od října do května. Vyšívalo se barevnou vlnou na kanavu. Vzorů a motivů bylo na výběr několik. U nás vyhrála kočička... 😊

Děti vyšívaly jak ve škole v hodině Pracovních činností a ty děti, které postupovaly pomalu, nosily vyšívání i domů. To byl i náš případ... a byl to boj.

Nakonec se vše podařilo, a to ještě daleko před konečným termínem. Motiv nebyl nejjednodušší, ale výsledek je moc hezký. A co víc, ten POCIT, když mohla dcera do školy odnést dokončený projekt... po tak dlouhé době, síla.

To je důležitý rozměr, který tenhle formát ručních prací má. Dlouhodobost, ke které je potřeba silná vůle a vytrvalost. Často i u dospělých narážím na to, že jí nemají dost. A naše děti jsou nuceny ji v sobě pěstovat už teď. Díky za to !

Nakonec měly děti na výběr, co s výšivkou dál. Byla možnost našití na polštářek anebo na tašku. Jedna naše šikovná maminka ušila z nakoupeného materiálu tašky a polštářky a poté na ně našívala hotové aplikace (díky za to! :)).

U nás vyhrála "taška". A udělala spoustu radosti.

A mně to stále dává smysl. Děti zvládly další ruční práci, pracovaly u toho i samy se sebou a vznikl z toho praktický výrobek, který budou dál používat. Paráda :)